Jsem máma dvou malých úžasných 3-jazyčných cácorek a autorka dětských knížek. Poradím Vám jak na jazyky u dětí a podělím se s Vámi o svoje zkušenosti ohledně dětské vícejazyčnosti. Podpořím Vás ve Vašem jazykovém procesu, abyste to zvládli co nejlépe Vy i Vaše děti.

Můj příběh

Často jen v němém úžase pozoruju, jak jim to krásně a přirozeně mluví. Sleduju jejich pokroky, které jsou každým dnem výraznější a nemůžu na ně jako máma být pyšnější. A učím je už teď, i když jsou ještě malé, že se nemají za co stydět, když mluví více jazyky, že je to prostě a jednodušše úžasná věc.

 

Dnes už jsem vysmátá...

Dnes už jsem vysmátá z toho, jak snadno a lehce to jde. Jsem šťastná, že jim to snad jednou pomůže v životě, ve světě a může jim to otevřít nevídané možnosti. Jsem nadšená, že se učí, aniž by to věděly a všechno je to formou hry, zábavy, povídání si, dělání bláznivin, zážitků a zkušeností, které sbírají. Jsem víc než vděčná, že je to u nás zadarmo a nemusí se platit kurzy, aby něco uměly. Jsem radostí bez sebe, že ve věku 4 a 2 let mluví obě dcery 3 jazyky a k tomu mají super kombinaci (angličtina, španělština, čeština), díky které se domluví s 80% světové populace. A strašně jim tu příležitost závidím, i když pro ně je to něco normálního a přirozeného.

Baví mě...

Já jsem díky tomu objevila způsob seberealizace, která mi přináší radost, volnost a zároveň dostatek času věnovat se dcerám a rozvíjení jejich jazyků.

Baví a fascinuje mě dětská vícejazyčnost, můj projekt Hurá na jazyky a psaní dětských knížek.

Ale ještě před 5 lety jsem si to vůbec neuměla představit...

Ach ten strach aneb jaké to bude...

I když jsem to zasadní vnitřní rozhodutí ohledně předávání angličtiny jednou svým dětem udělala už před mnoha lety, byla jsem tehdy ještě bezdětná. Plán sice byl, ale jen čistě teoretický. Jaká bude jednou praxe, bylo úplně ve hvězdách.

V době mého prvního těhotenství jsem to proto měla           v hlavě téměř pořád, i když to stále byla jen teoretická otázka. Přemýšlela jsem, jak to bude fungovat v praxi, jestli se to dá zvládnout. Jestli to zvládnu já při hromadě nových povinností s čerstvým a prvním miminkem! Jak to budou vnímat a hlavně zvládat samotné děti, co na to řekne třeba okolí? Co když někdo z nás bude naštvaný, nervózní, když děti budou preferovat ten či onen jazyk. Nezabrzdí to děti třeba celkově v řečovém vývoji? Nebudou moc přetížené takovým návalem informací?

Strach se mi celkem úspěšně zabydlel  v hlavě.

A pak se to stalo...

Narodila se první dcera a najednou to šlo samo. Na začátku to byly jen dva jazyky, moje čeština a manželova španělština. Oba dva jsme věděli a měli jasno v tom, jak to chceme, a že to tak chceme. Prostě jsme si každý jeli to svoje a zkoušeli, co nám vyhovuje. Na malou jsme tedy oba mluvili tím svým jazykem a mezi sebou pak společnou angličtinou.

Okolo dceřiného roku a půl jsme i na ní začali aktivně mluvit anglicky, převážně tedy já. Často mi přišlo přirozenější mluvit anglicky, protože jsem předtím dlouhou dobu žila v Londýně a navíc jsem odtamtud měla zkušenosti s malými dětmi jako nanny. Manžel pracoval a netrávil tolik času s dcerou, takže nechtěl logicky ubírat čas ze španělštiny ve prospěch angličtiny. Naopak čeština byla všude kolem nás.

Všechno se to na ní krásně nabalovalo a postupně se začaly objevovat první úspěchy a následně pokroky.

S druhou dcerou to bylo o trochu jiné a rychlejší. Díky starší dceři, která už v té době brebentila o stošest, jsme na mladší začali anglicky mluvit v podstatě hned po narození a výsledky na sebe nenechaly douho čekat.

A život dneska...

Dnes jsou obě dvě upovídané, bez problémů přepínají mezi všemi třemi jazyky, ať už při jejich dětském hraní nebo při osobní komunikaci s rodinou a kamarády a většinou vědí, na koho mají jakým jazykem mluvit. Rozumí, co slyší a nemají problém se vyjádřit. Ve světě se taky neztratily, když při naší nedávné návštěvě Londýna uplně přirozeně komunikovaly s rodilými mluvčími.

No a ty reakce okolí... Drtivá většina reakcí je pozitivních, že mají dcery úžasnou výbavu do života a obdivných, že takhle malé a už mluví 3 jazyky a jen sem tam se objeví nějaký rýpal, co si neodpustí poznámku, že jim není rozumět...

Hurá na jazyky...

V mém projektu „HURÁ NA JAZYKY“ se s Vámi prostřednictvím e-booku podělím o svoje zkušenosti, zážitky, poznatky a postřehy. Znalost jakéhokoliv jazyka a jakákoliv kombinace jazyků je super. Dám Vám psychickou podporu a motivaci k tomu, aby jste to s Vašimi dětmi zvládli co nejlépe a dodám Vám odvahu vytrvat v procesu. V knize najdete tipy a jednoduchá pravidla, které Vám ve Vašem jazykovém procesu pomůžou.

Podle mého názoru je znalost cizího jazyka úžasná vědomost, která rozhodně stojí za to úsilí. S největší pravděpodobností Vás to bude stát trochu nervů, stresu a určitě i času, ale dětem dáte něco neuvěřitelného a v dnešní době i maximálně užitečného do života.

A vůbec nevadí, že nejste rodilý mluvčí nebo že učený jazyk neovládáte. Děti jsou schopné osvojit si jakýkoliv jazyk, když se s jeho učením začne dostatečně brzy, přirozeně a hlavně pravidelně. Dneska už je na výběr z mnoha jazykových kurzů v podstatě kdekoliv. Takže rodičové, nemusíte mít z nových jazyků obavy a vesele do toho aneb hurá na jazyky!!! 🙂